Syndrom CAN

Kompletní specifikace

Vazba: brožovaná

Formát: A5

Počet stran: 66

Vydání: 1

Rok vydání: 2021

ISBN: 978-80-263-1643-5

Anotace:

Tak jak se mění čas a lidi kolem nás, tak se mění i skutečnosti,
s nimiž se můžeme během našeho života setkat. Mezi tyto
skutečnosti samozřejmě patří i syndrom CAN, který je v současné
době často diskutovatelný jak na veřejnosti, tak v médiích.
Bohužel však jsou oporou jen zastaralé výzkumy a informace. Moc
lidí v ČR si ještě netrouflo vypracovat nový náhled anebo vyvrátit
stálé předsudky. Nejspíše se obávají toho, co by na to veřejnost
řekla anebo že by jejich práce nebyla nikdy přijata – je to však
mýlka. Lidská populace musí ve svých výzkumech pokračovat,
vyvracet a nastavovat nové poznatky k tomu, aby se některé
věci vymanily z našeho bytí. Sbírání dat po školách, kde děti ani
neznáte, je sice hezká vědecká představa, ale realita, prožitky
a praxe jsou o něčem jiném. Během svého působení v pedagogice
a psychologii jsem se setkal s mnohými situacemi a rodiči/dětmi,
řešil jsem řadu problémů, které byly na hranici a co nesnesly
odkladu. Viděl jsem, jak řada rodičů si zvětšuje ego tím, že své
děti nutí i přes bolest a pláč do věcí, které samy nechtějí, a tím
se na nich ve své podstatě dopouštějí týrání. Zažil jsem i to, když
se matka snažila svého 12letého syna zlomit a přesvědčit jej, že
musí být heterosexuálně zaměřený – křičela na něj, že ho raději
zabije i přesto, že chlapec stál na římse dvanáctipatrového věžáku.
Za svůj život jsem se setkal s různými situacemi a teď již vím,
že je potřeba lidem otevírat oči – člověk se rodí jako osobnost,
tak proč se my lidé snažíme rozhodování našich dětí potlačovat
a ničit jejich duši? To je otázka, na kterou nikdo odpovědět nechce
a každý se jí obává. Lidé by se měli nad sebou zamyslet a poté rozhodovat
za ostatní. Ne, ještě něco lepšího. Lidé by se měli naučit,
že za sebe rozhodují sami. Nevidím důvod, proč v dětech člověk
musí neustále vyvolávat strach. Podívejte se na to sami – dítě je
sice nějakým způsobem vychováváno, proti tomu nic nemám,
ale pokud začnete omezovat děti již v raném věku, tak se jim
to zafixuje do paměti a oni budou to samé praktikovat na svých
dětech. Pokud by lidé dokázali nastavit neutralitu, tak by nejspíše
došlo i k posunu lidského myšlení. V případě, že budeme ale děti
okřikovat, křičet na ně, ubližovat jim, nutit je dělat věci, které se
jim příčí, anebo je týrat, svět nikdy nezměníme.
Mgr. Martin Maxmilián L. Janda, DiS., BLJ.
6

Komentáře

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ