Jan Cimbura
Informace o knize
Anotace
Román zachycuje ve třech částech celý dospělý život jihočeského sedláka. Na příběhu Cimburova života je nám předkládán obraz venkova na konci 19. století s jeho tradičními hodnotami jako je silný vztah k půdě, přírodě a láska k bližním i zvířatům.
Ukázka z díla
Jan Cimbura
Sedlák Martin Kovanda v Hradišti u Písku stal se starostou. Prvním starostou po roce osmačtyřicátém, který pochoval robotu, desátky, posnopné, odsyp i rychtáře – dosazované do vesnic nejmilostivější vrchností. Všechno to v tom hlučném a šumném roce i v letech následujících pominulo, a když v Hradišti poprvé svobodnou volbou měli si zvolit obecního starostu – jednohlasně křičeli všichni: „Kovanda – žádný jiný než Kovanda.“ Měli ho všichni rádi pro jeho bystrost i odvahu, se kterou se stavěl proti každému bezpráví a křivdě. Nedal se nikdy uchvátit hněvem, neopíjel se, nekřičel v hospodě a nehrozil, ale zato vždycky jednal. Byl klidný a chladný jako ocel, ale dovedl být také jako ocel tvrdý, neústupný a břitký…
„Budou s tím pochůzky,“ řekl doma ženě, „aby práce nestála – přijednám si čeledína –“
„Ale kde ho vzít?“ povzdychla si žena.
Kovanda se tedy poptával a tu slyšel, že u Cimburů v Semicích mají doma syna. Vrátil se z vojny po sedmi letech a mohl si zazpívat stejně jako ostatní vojáci, kteří se vrátili z bojišť v Uhrách a Itálii: „Sedm let jsem u vás sloužil a nic jste mi nedali…“ Kus německy potištěného a popsaného papíru a na černožluté stužce žlutý plíšek –to bylo vše, co si přinesl Cimbura za to, že sedm let s píseckým plukem sloužil vlasti a králi…
…