Úvod » Dětská » O Axíkovi chodící rybě


        

O Axíkovi chodící rybě

Michaela Vigo


1x
skladem

 

Skladem: 5 ks
Dostupnost: skladem
EAN kód: 9788090602922
bez DPH : 200,00 Kč
s DPH (10 %):
220,00 Kč

do košíku:
  ks  

Kompletní specifikace

Vazba: pevná

Formát: A5

Počet stran: 199

Vydání: 1

Rok vydání: 2017

ISBN: 978-80-906029-2-2

Anotace

ČTENÍ S POROZUMĚNÍM - Naučit se číst plynule a s porozuměním není tak snadné, jak by se mohlo zdát tomu, kdo to už umí. K nácviku čtení s porozuměním je potřeba přistupovat trpělivě a v postupných krocích (slovo, krátká věta, krátký článek). Čtení posiluje rozvoj slovní zásoby, která je mnohdy příčinou neporozumění textu. Pokud dítě ještě samo nečte plynule, střídejte se ve čtení a nechte ho, aby vám samo kladlo zvídavé otázky o příběhu, který jste právě dočetli. Vytvářejte si následně podle vzorů v pracovních listech vlastní otázky, hádanky a příběhy, které mohla zvířátka ve Stříbrném jezeře a v Zeleném lese prožít. PRACOVNÍ LISTY - jsou umístěny v zadní části knihy, aby nerušily příběh a kniha nepřipomínala učebnici. Každý pracovní list je pro zpestření doplněn zajímavostmi ze světa zvířat. Za každou správnou odpověď má malý čtenář navíc možnost nakreslit si vlastní obrázek.Obrázky v knize jsou určené k vybarvení.

***

Starý kapr vystrčil hlavu z vody a nedůvěřivě se na malého vrabčáka Otíka zadíval:
„Sklenice, říkáš? Mohla by být. Velký kus podobné lesklé věci hodili do jezírka vloni
na podzim dva malí obři, co jim říkáš lidé. Zdupali v lese všechnu trávu a potrhali
sítě pavoučici Snovačce. Ale jestli mě zrak nešálí, je v té sklenici voda a něco
v ní plave! Smýkale, co myslíš, že by to mohlo být?“
Šnek Smýkal se už pomalu sunul po sklenici a mohl si oči na stopkách vykroutit.
„Já ti nevím, Žbluňku. Vypadá to jako žabí vajíčko. I když je o dost větší a má
krásně narůžovělou barvu.“
Kapr zamával ploutví na sluníčko: „Tak to bude asi růžová žába!“
„Ba ne“, zavrtělo hlavou sluníčko. „To se mi nezdá. Na té sklenici je pověšená cedulka.
Otočte ji.“
Vrabčák Otík vzlétl a sevřel cedulku v zobáčku, aby na ni mělo sluníčko pěkný výhled.
Sluníčko na obloze přimhouřilo oko a nahlas četlo:
„Stojí tam napsáno – AXOLOTL – CHODÍCÍ RYBA.“
Zvířátka dole v trávě nejdříve překvapeně otevřela tlamičky, a pak se začala smát.
I šnek Smýkal se rozesmál. A smál se tak moc, že se mu noha odlepila od sklenice
a skutálel se do písku na břehu.

Komentáře

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Nebyl zatím přidán žádný názor. Přidejte svůj názor nebo dotaz jako první.

MGI4YTlj