Úvod » Klasická literatura » Labyrint světa a ráj srdce


        

Labyrint světa a ráj srdce

Jan Amos Komenský


0x
skladem

 

Skladem: 4 ks
Dostupnost: skladem
EAN kód: 9788073996468
bez DPH : 102,73 Kč
s DPH (10 %):
113,00 Kč

do košíku:
  ks  

Kompletní specifikace

Vazba: brožovaná

Formát: A5

Počet stran: 182

Vydání: 1

Rok vydání: 2009

ISBN: 9788073996468

Alegorie. Čtenářské vydání.

Významné dílo, na kterém Jan Amos Komenský pracoval značnou část života, je poznamenáno situací v českých zemích po bitvě na Bílé hoře. Vyznačuje se syntézou barokních a renesančních prvků, obsahuje množství symbolů, různorodě uspořádaných výčtových řad, využívá gradace a protikladnosti. Čerpá z bible i z vlastní životní zkušenosti autora.

V rámci děje, putování Poutníka v doprovodu Všezvěda Všudybuda a Mámení po městě/světě, je odhalována marnost života a zmatek panující ve světě. Poutník, a zároveň vypravěč, postupně propadá sklíčenosti, jeho víra v Boha je vystavována zkoušce. Nakonec nalézá východisko ve svém srdci a vytoužený klid v odevzdání se boží vůli.

Ukázka z díla:

Labyrint světa a ráj srdce

Kap. I. O příčinách v svět putování

1. Když sem v tom věku byl, v kterémž se lidskému rozumu rozdíl mezi dobrým a zlým ukazovati začíná, vida já rozdílné mezi lidmi stavy, řády, povolání, práce a předsevzetí, jímiž se zanášejí, zdála mi se toho nemalá býti potřeba, abych se dobře, k kterému bych se houfu lidí připojiti a v jakých věcech život tráviti měl, rozmyslil.

2. (Vrtkavost mysli.) Na kterouž věc mnoho a často pomýšleje a s rozumem svým pilně se radě, na tom mi se ustanovovala mysl, abych sobě takový života způsob, v kterémž by co nejméně starostí a kvaltování, co nejvíc pak pohodlí, pokoje a dobré mysli bylo, oblíbil.

3. Než tu mi se opět nesnadné zdálo, kteréa jaké by to takové povolání bylo, poznati; a s kým se o to dostatečně poraditi, nevěděl sem; aniž mi se hrubě chtělo s někým se raditi, mysle, že mi každý svou věc chváliti bude. Sám také kvapně k něčemu sáhnouti, abych nepřebral, boje se, nesměl sem.

4. Ač, přiznám se, jednoho, druhého i třetího tajně chytati sem se počal, ale každé hned zase pustil; protože sem při každé věci i nesnadnosti i marnosti (jakž mi se zdálo) něco znamenal. Mezitím bál sem se, aby mi má neustavičnost hanby nepřinesla: i nevěděl sem, co dělati.

5. Až natrápě a navrtě se dosti sám v sobě, na toto sem přišel, abych nejdříve všecky lidské věci, co jich pod sluncem jest, prohlédl, a teprv jedno s druhým rozumně srovnávaje, jistý sobě stav vyvolil a své sobě věci k užívání pokojného na světě života pěkně nějak spořádal. Načež čím sem myslil více, tím mi se ta cesta líbila lépe.

 

Komentáře

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Nebyl zatím přidán žádný názor. Přidejte svůj názor nebo dotaz jako první.

MGUwY